Protože se v poslední době množí dotazy ohledně Českého národního tartanu (the Czech National Tartan), rozhodl jsem se jako jeho autor ozřejmit důvod jeho vytvoření, postup registrace a význam barev, ze kterých se skládá.

Kdo mne zná, ví, že jsme milovník Skotska. Ale také jsem hrdý Čech. Jak s oblibou říkám: „Nejsem český Skot, ale Čech který má rád Skotsko.“ A jelikož se Skotsku věnuji od počátku 80. let 20. století, vždy jsem toužil mít vlastní kilt (a umět hrát na skotské dudy). Jediné dilema, které jsem řešil, bylo, jaký vzor tartanu použiji? Proč se mám, jako Čech, ztotožňovat s nějakým skotským klanem, oblastí či organizací? Jaké jsou moje vazby k nim? To vše se mi honilo hlavou. Ale nic takového jako „český tartan“ v té době neexistovalo. A tak můj úplně první na zakázku šitý kilt, který jsem získal přes Iaina MacDonalda, vedoucího dudáckého souboru Nielston & District Pipe Band a přítele mého tehdejšího učitele na dudy a vedoucího naší historicky první skotské dudácké skupiny – The 1st Bohemian Highland Pipers – Williama „Chipa“ Doehringa byl z tartanu Mackay. Ale i ten jsem si vybíral díky historickým vazbám klanu Mackay ke střední Evropě. Přesto jsem však chtěl mít kilt ze skutečně „českého“ tartanu. Tím myslím vzor, nikoliv výrobu. Mezitím jsem začal pořádat Skotské hry na Sychrově, začal se více a více věnovat hře na skotské dudy, spolupořádat s Klubem přátel Skotska oslavy svátku Burns Night, přednášet o Skotsku pro veřejnost, vozit do České republiky skotské hudebníky atd. A všude mi při to křížila cestu základní otázka – proč nezískat pro rozšiřující se skupinu milovníků Skotska v České republice vlastní tartan? A tak počátkem roku 2006 jsem na tom začal pracovat.

Prvně jsem si musel ujasnit představu, z jakých barev by vlastně tartan měl být. Jeho první a nejdůležitější částí se mi jevil symbol české trikolóry. Proto jsem si udělal hloubkovou rešerši většiny tartanů, které byly tehdy dostupné na internetu u The Scottish Tartans Authority (to byla jedna ze dvou organizací ve Skotsku, na které byla přenesena pravomoc oficiálně mezinárodně registrovat tartany), abych se ujistil, zda v této formě někdo českou trikolóru již nepoužívá. Dále jsem si musel ujasnit, jaké další barvy na tartan použít, aby to nebyla jen hra s barvičkami, ale aby to mělo i hlubší význam.

Poté, co jsem si ujasnil tento koncept, jsem sedl a začal malovat různé varianty vybraných barev. Ve výsledku jich bylo několik desítek. Po několika týdnech navrhování jednotlivých variant na mne „vykoukl“ vzor, který mi přišel optimální. Dal jsem si čas a po týdnu jsem se k němu vrátil, abych se ujistil, že to nebylo jen chvilkové okouzlení. Pro jistotu jsem jej navíc nechal posoudit i lidem z mého „skotského“ i civilního okolí. A jelikož se nevyskytly žádné významné připomínky, výslednou podobu tartanu jsem namaloval tak, aby mohla být přijata k registraci.

Výsledek – finální návrh The Czech National Tartan – jsem odeslal do The Scottish Tartans Authority ke schválení. A tady nastal první zádrhel. Vzhledem k tomu, že jsem v názvu chtěl zachovat slovo „National“, musel jsem po upozornění ze skotské strany, oslovit české úřady s tím, že tento vzor budou jako „National“ akceptovat. Po týdnech telefonů a schůzek jsem povolení nakonec získal a vše potřebné znovu zaslal do The Scottish Tartans Authority. Po nezbytné několikaměsíční rešerši, kdy museli překontrolovat všechny již tehdy registrované tartany (tehdy jich bylo několik tisíc) mi konečně přišlo oznámení, že registraci nic nestojí v cestě. Vlastně jen taková maličkost – fyzický vzorek utkaného tartanu. Důvod byl prostý – aby se zabránilo inflaci tartanů, kdy každý, kdo má čas a nudí se, si každý týden navrhl a nechal zaregistrovat nějaký tartan, který se ve výsledku nikdy nepoužije, nicméně zabrání případné registraci obdobného vzoru.

A tady se objevil další zádrhel či spíše nepříjemnost. Výroba samotného vzorku totiž nebyla nijak levná záležitost. Pravda, již předtím jsem musel zaplatit nějaké poplatky, ale ty byly s tím, co následovalo, jen směšnou almužnou. V České republice totiž nebyl tenkrát nikdo, kdo by v požadované kvalitě a z požadovaného materiálu byl schopen vzorek vyrobit. A tak jsem se musel obrátit přímo do Skotska a tam najít tkalcovnu, která by mi vzorek utkala. To se mi podařilo. Ale za cenu lehkého průvan v peněžence. Aby Vám totiž utkali tartan, bylo potřeba nejdříve vytvořit „tkací“ program, který tehdy vyšel na 1.500 liber (v roce 2007 nemalá částka). Jen program. Ale protože jsem tomu již obětoval tolik času a práce, zatnul jsem zuby a zaplatil. A potom nastalo vlastní tkaní. Zajisté pochopíte, že utkání vzorku o velikosti cca 30×30 cm u průmyslové tkalcovny nepřicházelo v úvahu. A tak jsem musel nechat utkat nejmenší možnou délku – 100 m dvojité šíře. A tu samozřejmě také zaplatit.

Po několika měsících mi dorazily dvě role prvního českého národního tartanu. Rozbalil jsem je, odstřihl požadovaný vzorek o velikosti 30×30 cm, ten zabalil a odeslal zpět do Skotska. A po cca dvou měsících mi přišla velká obálka se zarámovaným registračním listem. A nejkrásnější (alespoň pro mé srdce skotofila) bylo symbolické datum, kdy k oficiální registraci došlo – 25. ledna 2008. Proč symbolické? Protože 25. leden je totiž jeden ze dvou nejvýznamnějších skotských národních svátků – oslava narozenin Roberta Burnse. A ve stejný den byl zaregistrován i Český národní tartan (The Czech National Tartan).

Již při jeho registraci jsem byl dotázán, zda chci, aby se jednalo o volný či tzv. „restricted“ tartan (v takovém případě by se jednalo o autorsky chráněný vzor a látku z něj bych mohl celosvětově nechat vyrobit jen já). Jelikož jsem však chtěl, aby jej mohl použít kdokoliv, rozhodl jsem se veškeré této ochrany zdarma vzdát a tím umožnit jeho naprosto volné použití (vyjma ryze komerčního využití, jako je např. reklama). I díky tomu dnes kilt z něj obléká již cca 200 lidí po celém světě (nejvzdálenější jsou asi v americkém Texasu a kanadském Vancouveru). Jeho vzor je dokonce jako jeden z mála vystaven na zdi v Tartan Weaving Mill and Exhibition hned vedle hradu v Edinburghu.

A co vlastně znamenají barvy na Českém národním tartanu (Czech National Tartan)?

Základní podkladové barvy jsou modrá, zelená a černá, které symbolicky znázorňují přírodní bohatství a krásu českých zemí (vodu, lesy a nerosty). Jak jsem již psal výše, centrálním motivem celého tartanu je česká trikolóra. Tenký červený proužek zastupuje na tartanu Moravu (barva z těla moravské orlice). Dva tenčí žluté proužky potom zastupují Slezsko. Tenký černý pruh je potom připomínkou dvou diktatur (německé a komunistické), které ovládly téměř polovinu 20. století v českých zemích.

Václav Rout